Kamil Ghais Photography

Faore Islands

Road trip through the tiny archipelago in Northern Atlantic (September 2019)  - map

Text in Czech only.

Hned první den po příletu stihneme navštívit obě největší atrakce na ostrově Vágar, na kterém se nachází i mezinárodní letiště. Tou první je ikonická lokace Gásadalur, vesnička nad útesem, ze kterého padá vodopád přímo do oceánu. Na fotografiích, vypadá celá scenérie daleko romantičtěji, než ve skutečnosti, ovšem i tak mě místo nadchne. Život v Gásadaluru nebyl v minulosti asi žádný med, ještě před pár lety se sem dalo dostat jen po moři, nebo náročným přechodem horského průsmyku.

Gásadalur
Gásadalur

Trendem na Faerských ostrovech jsou placené vstupy k nejzajímavějším místům. Místní obyvatele zaskočil boom turismu před pár lety a tak z toho za prvé chtějí něco získat a za druhé trochu omezit dopad masivní návštěvnosti na místní křehkou krajinu. Tučný obnos je tak třeba zaplatit i na asi nejúžasnějším místě ostrovů, místě kde je jezero Sørvágsvatn oddělené od moře jen úzkým strmým útesem, aby se pak nedaleko zkrz mohutný krátký vodopád vrhlo dolů do moře. Celé to vypadá jako nějaká gigantická optická iluze, nemůžeme se na ni vynadívat. Jako třešnička na dortu k návštěvě úžasného místa se spouští hustý déšť, který nám zpříjemňuje několikalikometrovou cestu potmě zpět k našemu autu.

Trælanípa
Trælanípa

Po hnusné propršené první noci se počasí relativně umoudřuje a tak to zůstane po zbytek našeho pobytu. Na druhý den máme v plánu navštívit hlavní město a starobylou vesničku Saksun, obojí na sousedním ostrově Streymoy, na který se dostáváme pohodlně podmořským tunelem. Ještě před pár lety bychom musel použít trajekt. Hlavní město nás naprosto nadchlo, parkujeme asi sto metrů vzdušnou čarou od ministerstva vnitra a po skvostné kávě v místním podniku s výhledem na kymácející se loďky podnikáme výlet historickou vládní čtvrtí, kde srkze malá okénka nakukujeme členům vlády přímo do obrazovek jejich laptopů. Naopak vesnička Saksun je jedno velké zklamání. Vůbec nevypadá jako na fotografiích, na které láká své návštěvníky. Za druhé je zde placený, ovšem porouchaný přístup k oceánu, který nám nejen stáhne z karty peníze dvakrát, ale zasekne nás v kleci, ve které by se cítila nesvá i česká nosnice vajec. Za třetí se mi zde rozpadne pohorka, takže zbytek dovolené prošmajdám v polobotkách do letadla. Odpoledne si den vylepšujeme vařením těstovin ve vesničce Tjørnuvík na severním cípu ostrova Streymoy. Pokud se dá o nějakém místě říct, že je tam konec světa, je to Tjørnuvík. Večer stihneme přejet na sousední Eysturoy, kde se ubytováváme v kempu na fotbalovém hřišti na severním konci ostrova.

Saksun
Saksun
Saksun
Saksun

Kemp je plný milých lidí, jednomu německému stopaři nabízíme svezení z kempu pod nedalekou nejvyšší horu souostroví Slættaratindur. Společně pak podnikáme celkem nenáročný výstup, zkažený jen silným větrem a hlavně mlhou. Ovšem po necelé půlhodině čekání na vršku se mlha rozplyne a nám se otevře nádherný výhled na téměř polovinu plochy souostroví. Odpoledne ještě přidáme výlet po travnatých svazích vysoko nad oceánem v okolí nedaleké nádherné vesničky Gjógv, kde mě nejvíce zaujme vodopád prýštící zhruba z poloviny strmého útesu přímo do moře. Den zakončujeme fotografováním krásného fjordu Funningur.

Eiði cliff
Eiði cliff
Slættaratindur
Slættaratindur
Gjógv
Gjógv

Po další noci v oblíbeném kempu přejíždíme, i s naším oblíbeným stopařem, opět tunelem na ostrov Borðoy, ze kterého se trajektem v Klaksvíku přesouváme na menší ostrov Kalsoy. Krajina se směrem na východ mění, ostrovy jsou menší a strmější, oddělené úzkými průlivy. Celé to připomíná norské Lofoty. Na ostrově Kalsoy, míříme pěšky na severní cíp, přenocovat u majáku s krásným výhledem na moře a okolní útesy. Večer u majáku je zábavný, dlouhé hodiny pozorujeme instagramový pár s vysílačkami, jak se na dálku domlouvá kvůli aranžování nenucených momentek z přírody. Noc na útesu je nebývale klidná. Nefouká žádný vítr, takže můžeme spát bez stanů.

Funningur
Funningur
Klaksvík
Klaksvík
Trøllanes
Trøllanes

Další den se probojováváme na poslední, téměř nejvýchodnější ostrov Viðoy, a u kostela ve vesničce Viðareiði, který, ač téměř 20 metrů nad oceánem, byl kdysi smeten při bouři do vln, se otáčíme se směrem k zpět k hlavnímu městu a letišti. Cestou zpět podnikáme krásný přechod hřebene z vesnice Saksun do Tjørnuvíku, trávíme čas v útulných kavárnách a trháme stan při stavění ve velmi větrném počasí nedaleko letiště.

Eiðiskollur
Eiðiskollur

Z Faerských ostrovů jsem byl jako fotograf nadšený. Krajina je skutečně neuvěřitelně epická a je fotogenická v jakémkoliv typu počasí, které se také velmi rychle mění. Doufám, že se mi poštěstí navštívit tuto zemi jěště jednou, nejlépe v době sněhové pokrývky. Ta je zde ovšem relativně vzácná a dá se tušit, že bude čím dál vzácnější.

More in gallery

Trælanípa photo Fossá photo Tjørnuvík photo Eiði photo Slættaratindur photo